|
|
Quid iuris? (Deskriptivní teorie právní interpretace a argumentace)
Žák Krzyžanková, Katarzyna ; Gerloch, Aleš (vedoucí práce) ; Kühn, Zdeněk (oponent) ; Večeřa, Miloš (oponent)
Cílem práce je analytické a komparativní přiblížení základních právněteoretických přístupů k problematice právní interpretace, a to se zřetelem na aplikační praxi. Zprvu je pozornost věnována explikaci samotného pojmu právní interpretace s tím, že důraz je kladen i na praktický smysl rozlišování jednotlivých designátů pojmu právní interpretace, jakož i jejich reflexi v platném právu. V dalších částech práce je nejdříve představena obecná typologie teorií právní interpretace, posléze jsou detailněji analyzovány tři základní soudobé teorie (filozofie) právní interpretace práva, a to analytický přístup (jak tzv. horse-shoe analysis, tak i soft-shoe analysis), hermeneutický směr (pozornost je věnována tradiční i moderní hermeneutice, a to jak fenomenologické, tak i metodologické větvi) a diskurzivní proud (zastoupený jednak rétoricko- topickým pojetím diskurzu, jednak procedurální koncepcí diskurzu). Práce ústí vyslovením synkretického závěru, že jednotlivé teorie interpretace práva by měly být vysvětlovány a vyučovány ve vzájemném kontextu, neboť právě tento dialogický přístup skýtá záruku, že jejich závěry a metodické pokyny budou exegety v praxi používány relevantně.
|
|
|
Quid iuris? (Deskriptivní teorie právní interpretace a argumentace)
Žák Krzyžanková, Katarzyna ; Gerloch, Aleš (vedoucí práce) ; Kühn, Zdeněk (oponent) ; Večeřa, Miloš (oponent)
Cílem práce je analytické a komparativní přiblížení základních právněteoretických přístupů k problematice právní interpretace, a to se zřetelem na aplikační praxi. Zprvu je pozornost věnována explikaci samotného pojmu právní interpretace s tím, že důraz je kladen i na praktický smysl rozlišování jednotlivých designátů pojmu právní interpretace, jakož i jejich reflexi v platném právu. V dalších částech práce je nejdříve představena obecná typologie teorií právní interpretace, posléze jsou detailněji analyzovány tři základní soudobé teorie (filozofie) právní interpretace práva, a to analytický přístup (jak tzv. horse-shoe analysis, tak i soft-shoe analysis), hermeneutický směr (pozornost je věnována tradiční i moderní hermeneutice, a to jak fenomenologické, tak i metodologické větvi) a diskurzivní proud (zastoupený jednak rétoricko- topickým pojetím diskurzu, jednak procedurální koncepcí diskurzu). Práce ústí vyslovením synkretického závěru, že jednotlivé teorie interpretace práva by měly být vysvětlovány a vyučovány ve vzájemném kontextu, neboť právě tento dialogický přístup skýtá záruku, že jejich závěry a metodické pokyny budou exegety v praxi používány relevantně.
|
|
|
Možnosti použití analogie ve veřejném právu
Zima, Marek ; Kühn, Zdeněk (vedoucí práce) ; Tryzna, Jan (oponent)
Možnosti použití analogie ve veřejném právu Argumentace skrze analogii hraje v právu důležitou roli. Skrze ni je možno dotvářet právní systém tak, aby tvořil jednotný a vnitřně hodnotově koherentní celek. Jednou ze základních znalostí studenta právnické fakulty je, že interpretace a aplikace práva pomocí analogie patří mezi logické metody výkladu. Tento poznatek je ale v odborné literatuře čím dál častěji zpochybňován a spíše než logická struktura argumentu pomocí analogie je zdůrazňován její teleologický charakter. Základním cílem této práce je popsat strukturu analogie jako obecné metody uvažování a poté takto definovanou analogii vztáhnout na možnosti použití analogie ve veřejném právu. Ne ve všech odvětvích práva je totiž možné analogie používat ve stejné míře. Ve veřejném právu jsou tak možnosti použití analogie obecně omezenější než v právu soukromém a v určitých odvětvích veřejného práva jsou tato omezení ještě striktnější. V celé práci se zároveň pokouším ilustrovat své teoretické závěry na případech z rozhodovací praxe českých soudů. Text práce je rozdělen do čtyř hlavních kapitol. V úvodní kapitole definuji analogii jako obecnou metodu a dále typizuji její použití v právu do tří základních kategorií - analogie intra legem, analogie legis a analogie iuris. Na závěr se poté zabývám...
|
|
|
Judikatura a její publikace
Králík, Lukáš ; Kühn, Zdeněk (vedoucí práce) ; Maršálek, Pavel (oponent) ; Masopust, Zdeněk (oponent)
Institut upravených soudních rozhodnutí a jejich publikace pro potřeby právní praxe se v našem právním prostředí vyskytuje nejméně od 13. století, stejně jako v některých jiných evropských zemích. Ve středověku se publikovaná soudní rozhodnutí vyskytovala v různých formách a pramenech jako byly např. zemské desky nebo právní knihy, ale dají se najít i stopy po určitých sbírkách rozhodnutí. První periodické moderní sbírky judikatury se objevily v 50. letech 19. století. Původní české sbírky judikatury vznikly až se vznikem republiky po roce 1918 a dnešní sbírky pokračují v jejich tradici. Tvorba judikátů a právních vět probíhá v rámci specifických procedur u jednotlivých vrcholných soudů při přijímání tzv. oficiální judikatury do zákonem zřízených sbírek rozhodnutí. V tzv. připomínkových řízeních probíhá schvalování vybraných judikátů do oficiálních sbírek rozhodnutí. Neexistuje jednotný proces tvorby oficiální judikatury. Měla by se nastavit jednotná pravidla tvorby a výběru judikátů pro publikaci do sbírek rozhodnutí vrcholných soudů. Soudy vrcholných soudů, hlasující v kolektivních orgánech o podobě jednotlivých judikátů a celých sbírek rozhodnutí, mají také další speciální pravomoc a to přijímat zvláštní typy abstraktních rozhodnutí, které nejsou rozhodnutími v konkrétní kauze. Zjednodušeně se v...
|
host ::
RSS.